Ryby

22. 05. 2007 | † 28. 06. 2013 | kód autora: 4qx
Ryby
První obratlovci na Zemi se podobali rybám. V současnosti tvoří ryby největší
a tvarově nejbohatší skupinu obratlovců vůbec. Rybovití obratlovci přirozenou skupinou, ale neformálním, účelovým seskupením čtyř až pěti tříd s několika společnými znaky. Typická "ryba" v tomto pojetí žije primárně ve vodě a v dospělosti dýchá žábrami, tělo má pokryté šupinami, pohybuje se manévrováním ploutvemi a je ektotermní (studenokrevná). Většina druhů žije buď ve sladké vodě, nebo v moři, jen několik druhů žije na rozmezí obou prostředí.

EVOLUCE

V současnosti žijící rybovití obratlovci jsou často děleni
do skupin, z nichž každá má jiného předka a vyvíjela se nezávisle na ostatních. Nadtřída bezčelistnatci (Agnatha) zahrnuje 2 třídy: sliznatky (Myxini) a mihule (Cephalaspidomorphi), nadtřída čelistnatců (Gnathostomata) zahrnuje třídu paryb (Chondrichthyes) s chrupavčitou kostrou a 2 třídy ryb – nozdraté (Sarcopterygii) a paprskoploutvé (Actinopterygii); ta poslední zahrnuje podtřídu ryb chrupavčitých (Chondrostei) a ryb kostnatých (Neopterygii). Toto členění běžně používají odborníci v České republice. Autoři této publikace shrnují obě třídy ryb – nozdraté a paprskoploutvé – do třídy jediné, pravých (kostnatých) ryb (Osteichthyes).

První rybovití obratlovci se objevili na zemi před více než 500 miliony lety a pravděpodobně se vyvinuli z bezobratlých živočichů, kteří měli měkké tělo a živili se procezováním jedlých částic či organismů z vody. Tito první obratlovci měli kulatý masitý ústní otvor bez čelistí (i když měli zuby), podobně jako současní bezčelistnatci.

První živočichové s pohyblivými čelistmi (čelistnatci) vznikli asi před 440 miliony let. Nazývali se Acanthoda (čili trnoploutví)
a jejich čelisti vznikly z předních žaberních oblouků. S vývojem čelistí došlo spojitě i k vývinu zubů. Akantodi, vybavení čelistmi a zuby, se mohli živit velmi různou potravou. Měli také v podélné linii na bocích několik párů trnů, z nichž se vyvinuly párové ploutve, a na rozdíl od prvních bezčelistnatců bylo jejich tělo pokryto šupinami.

Paryby s chrupavčitou kostrou, které byly předky nyní žijících paryb – žraloků, rejnoků a chimér – se poprvé objevily na Zemi asi před 370 miliony let.

Přibližně 50 milionů let před vznikem chrupavčitých paryb
se objevila skupina ryb s vnitřní kostrou složenou z kostí.
Existují dvě hlavní skupiny těchto ryb: ryby lalokoploutvé (Coelacanthimorpha) jako podtřída třídy nozdratých, jejichž ploutve jsou podepřené svalnatými laloky, a ryby paprskoploutvé, z nichž ryby kostnaté mají ploutve po délce podepřené kostěnými článk...

.... Z ryb lalokoploutvých se takřka
s jistotou vyvinuli první čtyřnozí obratlovci. Ryby paprskoploutvé se objevily přibližně ve stejné době, ale staly
se pak mnohem větší a velmi úspěšnou skupinou. Postupně
se u nich vyvinuly znaky a struktury, které jim umožnily výkonnější plavání. Jsou to zejména tenčí šupiny, velmi pohyblivé ploutve a symetrický ocas. Rovněž byl důležitý vývoj pohyblivějších čelistí a žaberních dutin, které mohou být lépe provzdušňovány.


ANATOMIE

Ryby (v celém tomto širokém pojetí) mají několik tělesných adaptací pro život ve vodě. Tělo je obvykle proudnicové, pokryté lesklými šupinami, a ploutve umožňují energické plavání, řízení směru a stabilitu. Všechny ryby mají žábry pro přijímání kyslíku
z vody a vnitřní kostru, i když u každé z hlavních skupin ryb různě utvářenou.

Tělo bezčelistnatců (sliznatek a mihulí) je podepřeno jednoduchým tyčkovitým útvarem zvaným struna hřbetní (chorda dorsalis); některé druhy mají rudimentární obratle. Paryby, tj. žraloci, rejnoci a chimérovci mají chrupavčitou kostru, vyztuženou uhličitanem vápenatým, a plně vyvinuté obratle. Většina ryb má kostru kostěnou; kromě kostěné lebky a páteře mají též zvláštní kostěný skelet ploutví.

Některé ryby mají zcela hladkou kůži bez šupin, ale většina je kryta šupinami, kostěnými deskami nebo trny. Šupiny jsou nejběžnějším tělním pokryvem ryb, poskytují jim ochranu, podporují rychlý tok vody podél těla a umožňují rybě stále a zcela volně se pohybovat. Kožní žlázy vylučují hlen, který ryby chrání před bakteriálními nákazami a u některých druhů pomáhají snižovat odpor při pohybu.

Skoro všechny ryby mají ploutve. Existují dva hlavní typy ploutví: párové a nepárové. Nepárové vyrůstají ve střední podélné linii hřbetu a břicha: jsou to ploutve hřbetní, řitní a ocasní. Párové ploutve (břišní a prsní) jsou uspořádány do dvojic a každá z páru sedí na protilehlé straně těla. Ploutve slouží především k pohybu (viz str. 462), ale mohou mít i jiný účel – barvy a kresby na jejich povrchu mohou varovat případné útočníky, sloužit k vábení pohlavních partnerů nebo kořisti a k ochraně teritorií. Ploutve některých ryb nesou trny (někdy jedové) na ochranu proti predátorům.

Všechny ryby mají žábry, jimiž absorbují kyslík z vody
do krevního řečiště (viz panel nahoře). Některé přijímají kyslík
i jiným způsobem, například dvojdyšné ryby dýchají kyslík primitivními orgány podobnými plicím, jiné zase absorbují kyslík
a odvádějí oxid uhličitý kůží.

. . .


Stáhněte si ukázkovou dvoustranu:[ PDF ]

ŽIVOT POD VODOU
Většina ryb (jako například tyto klipky škraboškové) tráví celý život ve vodě, ale existuje i určitý malý počet druhů, které mohou též žít krátce mimo vodu.



CEPHALASPIS




STICHOCENTRUS

FOSILNÍ RYBY
Mezi prvními rybovitými obratlovci, kteří se objevili na Zemi, byl živočich rodu Cephalaspis. Čelisti neměl, hlava a žábry byly chráněné velkým kostěným štítem. Naproti tomu na zkamenělině kostnaté ryby rodu Stichocentrus jsou patrné čelisti, šupiny
a mnohem lehčí a pružnější vnitřní kostra.





TVARY PLOUTVÍ
Hřbetní, řitní a ocasní ploutev jsou nepárové a leží v střední podélné čáře těla, zatímco prsní a břišní ploutve jsou párové. Kapr obecný (na obrázku) má jen jednu hřbetní ploutev, ale některé jiné ryby mají dvě nebo tři hřbetní ploutve.



Zobrazit další články tohoto autora

Další články z rubriky zahrada-rostliny

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.